Jawa 650 Classic, to je opravdu klasika. Je to výkonem, designem i jízdními vlastnostmi ideální stroj k připojení sidecaru.

  Jawa Jawa ses sajdkou Verorex - to je klasika, kterou pamatují tátové a dědové z dob, kdy byl motocykl především dopravním prostředkem nikoli proto, že byste s autem někde neprojeli - silnice byly spíš prázdné, protože auta byla nedostupná. Motorka se sidecarem byla často jediným možným vlastním dopravním prostředkem pro celou rodinu. Také ve sportu byly v té době sidecary mnohem frekventovanější - na silničních okruzích, v motokrosu i na ploché dráze.
  Během několika desetiletí se četnost sidecarů rapidně snížila - těch civilních především, ale i ve sportu. K čemu je tedy dnes sidecar? Odpověď je jasná - pro radost, pro zábavu. Je pravdou, že v dnešním provozu je pro soupravu motocyklu se sajdou průchodnost ucpanými ulicemi o hodně horší než pro sólo motocykl. Vyzkoušel jsem ale, že tam, kde se neslušní řidiči aut snaží vmáčknout do popojíždějící kolony před ty slušné, kteří si to vystáli, tak tam neslušného motorkáře se sajdou ochotně pustí skoro každý.



Podívejme se o pár let nazpět
  Že začne Jawa konečně vyrábět pořádnou motorku poháněnou čtyřtaktem, na to se čekalo desítky let a mnozí již nevěřili. Především proto, že po změně politického režimu se snížila pravděpodobnost zavedení do výroby takového motoru. V Jawě to vyřešili šalamounsky - motor prostě koupili.
  Nakupovaný motor není při výrobě motocyklů nic neobvyklého a ponižujícího. Jawa do své šestsetpadesátky navíc montuje tentýž motor Rotax, který již řadu let pohání i motocykly BMW. První model Jawy 650, který můžeme zařadit do kategorie klasických motocyklů - cruiserů, neměl ale na dnešním motocyklovém trhu velkou šanci kuriozně právě pro druh motoru. V kategorii klasických cruiserů nad 500 ccm totiž nejsou v oblibě jednoválce, natož pak s kapalinovým chlazením. Vizuální dojem je u těchto motocyklů jedním z rozhodujících parametrů a málokoho zajímá, na jeden z nejkvalitnějších motorů dané obsahové kategorie na světě. Motor se mu prostě nelíbí proto, že má jen jeden válec a ještě na něm chybí efektní chladící žebra.
  Přitom je stále zřejmé, že mnoho našich nejen starších, ale i mladých motorkářů by rádo jezdilo na motocyklu domácí výroby s nápisem JAWA na nádrži a že takový motocykl nemusí mít maximálku přes 200. Přesto ale, když Jawa po zhruba čtařicetileté pauze konečně zas uvedla na trh svůj nový model pořádného motocyklu s moderním čtyřdobým motorem, žádné velké ovace se nekonaly.
  Reakce, které zazněly v průběhu již čtyř let od představení prototypů prvního modelu Jawy 650 na výstavě motocykl 2003, a to jak od pouhých pozorovatelů, tak od těch, kteří měli možnost se na motocyklu svézt, jsou známé.
  Sám jsem v roce 2003 předpověděl původní Jawě 650 Classic osud, který ji pak v podstatě stihl - příliš nízký počet prodaných kusů na to, aby to podnik výrazně postavilo na nohy. Tehdy mne ovšem nenapadlo, že k modelu Classic by se dal připojit sidecar (levný, tuzemské výroby), a že dost věcí by pak mohlo být jinak.
  Rok po modelu Classic následovala poměrně zajímavá designová variace Jawa 650 Bizon, která se ale neujala. Pak přišla propracovanější cestovní Style, ta už sklidila mnohem větší uznání a v loňském roce konečně přibylo do rodiny tolik očekávané Enduro. (Test v našem předminulém čísle) Zbývalo tedy představit jízdní soupravu původní Jawy 650 Classic se sidecarem. Motorka se sajdkou je proti sólo motocyklu něco zcela iiného, dokonce ani z hlediska legislativy to už není motocykl. Sidecar, zapsaný v dokladech, už nesmíme podle vlastního uvážení odpojit. Připojením sidecaru dochází k přestavbě vozidla z kategorie LC do kategorie LD.

Po třech kolech
  Nakonec jsem se tedy přece jenom posadil na Jawu 650 Classic, na motorku, na které jsem původně neměl vůbec chuť jezdit. K mojí krevní skupině rozhodně spíš ladí pozdější modely - Style a Enduro. Souprava Jawy 650 Classic se sidecarem Velorex, model 565, je ale úplně něco jiného než sólo motorka nejen z hlediska legislativy, ale pochopitelně i z hlediska jízdních vlastností.
  Souprava navíc vyloženě lahodí oku, vypadá jakoby ji celou navrhl jeden designer. Oblé tvary, mírně retro, minimum rušivých prvků. Motorka krásně opticky pasuje k sajdce a sajdka k motorce. A že si spolu moc dobře rozumí i na silnici, to jsem s potěšením ověřoval víc než týden.
  Soupravu se sidecarem jsem řídil naposledy někdy před patnácti lety, moc jsem se na ni těšil a byl jsem zvědavý, jestli mi to ještě půjde. Se sidecarem se dají dělat úžasné kousky, ale než se s ním člověk naučí jezdit v běžném provozu i jen klidně, většinou je mu napřed několikrát hodně horko. Přitom ani tak moc nezáleží na tom, co dovedeš na sólo motorce nebo v autě. Motorka se sajdkou je něco zcela jiného, především proto že se při zatáčení chová na každou stranu totálně jinak. Na většinu návyků z motocyklu je třeba zapomenout, s řízením auta to pak nemá společného víc, než kolik místa potřebujete na silnici.
  S Jawou 650 to proběhlo tak, že po převzetí v Týnci jsem u první pumpy přehustil kola motocyklu na 3 atmosféry a hned cestou do Benešova jsem si zopakoval, že nejen jezdit na kole, ale ani se sajdkou se nezapomíná. Když jsou v souladu parametry váha/výkon a souprava má správně seřízenou geometrii, aby sama nezatáčela kam nechcete, tak to člověku nedá, aby si trochu nezablbnul.
  Na náměstí v Benešově jsem sajdku zdvihl do vzduchu a pneumatika jejího kola se pak opět dotkla silnice asi po pětadvaceti kilometrech, až na dálnici D1. Vyzkoušel jsem, že se dá sajdka u Jawy 650 bezpečně zdvihnout v prostředním pruhu na dálnici ve stodvacetikilometrové rychlosti mezi kamióny a auty a ujet tak libovolně daleko, ve stejné rychlosti ji kdykoli v pohodě posadit na zem a pokračovat po třech. Stojící pneumatika hvízdne, ale nerozhodí vás to.
  Musím se omluvit za fotografie, hodně jich je jako z cirkusu a vypovídají spíš o tom, že jsme se snažili soupravu pokud možno zničit. Pravda je, že jsme jí dali hodně zabrat, ale na druhou stranu co by to bylo za fotky z rodinného výletu? Test, při kterém se jezdí mírně a po rovince, toho tolik nepoví. Já jsem během testu najezdil se soupravou asi tři stovky kilometrů po dvou kolech, z toho tak třetinu s obsazenou sajdkou. Vymyslíte těžší zkoušku pro šasi? Jaká porce kilometrů se sólo motocyklem by tomu namáhání odpovídala?
  Jawa i sidecar Velorex bez problémů vydržely dlouhé jízdy po dvou kolech i se třemi osobami, vydržely smykem projížděné levé zatáčky, kdy se velká část váhy celé soupravy, navýšená ještě dynamikou rychlosti, odstředivých sil a nerovností na silnici, přenáší na rám a na kolo sidecaru. Přitom přední kolo jede po suchém asfaltu smykem, přední část rámu motocyklu a vidlice se kroutí a je vystavena bočnímu namáhání a rázům, s jakými se při konstrukci určitě nepočítalo.
  Když zatáčíte od sajdky, tak se o ni můžete opřít až se na řídítkách a na přední vidlici dělá uzel. Podle rychlosti a adhezních podmínek si můžete pomoci i smykem, na mokré silnici jsou dlouhé smyky celé soupravy úžasným potěšením.
  Pokud ale točíte k sajdce, začne se vám v určitém okamžiku zvedat od země, a to se dříve nebo později, podle toho, jestli je obsazena. Když je ale v té chvíli potřeba zatočit ještě víc, tak nezbývá než to bleskově srovnat, na zlomek vteřiny plné brzdy a točit znovu. Jenže na to nemusí být na silnici zrovna místo. Ostřejší jízda je tedy velmi náročná na přesný odhad rychlosti a na znalost chování soupravy.
  Jinými slovy v situaci, kde se sólo motorkou jen přitvrdíte náklon a gumy to svojí adhezí vesměs poberou, může být ze sidecaru nekompromisní katapult. Když se ale se soupravou naučíte napřed na volném prostranství, kde je dost únikového prostoru, tak se pak dokážete velmi přesně strefit i ve smyku, nebo se sajdkou ve vzduchu.
  Na Jawe 650 Classic sólo jsem předtím jezdil proto, že podobné motocykly nejsou zrovna moje parketa. Na chopperech a cruiserech, se kterými v zatáčkách pořád něčím brousíte o silnici, nejezdím s moc velkou chutí. S Velorexem u boku to je ale jiná písnička. Je sice pravda. že i tuhle motorku jsem vracel s ubroušeným velkým kusem levé stupačky a pohotovostního stojánku, který zapomněli z motorky odmontovat. Nebylo to tenkrát ale proto, že je motorka nízká. Na to se u soupravy se sajdkou nehraje. Co nejníže těžiště je dobře, i nízký posaz na úžasně pohodlném širokém lavorovitém sedle. Správná jsou také široká řídítka, potřebná pro zvládání extrémních situací.
  Dynamika soupravy je postačující k tomu, abyste v běžném provozu bezpečně předjeli toho, kdo vpředu překáží. Maximální rychlost tachometrových 130 kilometrů za hodinu představuje vhodně navržené převody pro motocykl, který jinak v sólo verzi jezdí 160 km/h. Zásah velkého jednoválce je výtečný a myslím, že i pro daleké cesty je výkon pro soupravu se sidecarem postačující. Navíc je tento motor velmi spolehlivý a má i nízkou spotřebu. To vám ostatně potvrdí všichni, kdo s ním najezdili spoustu kilometrů v motocyklech BMW GS 650.
  A jak je na tom Velorex 565? Je to sidecar klasických tvarů, elegantní, pohodlný a dostatečně prostorný. Samozřejmě neschází ani uzamykatelný prostor za opěradlem. Pro nohy je tolik místa, že pokud svoji družku netitulujete milá žirafo, vejdou se i před její nohy nějaká zavazadla. Kromě spolujezdkyně jsem tak jednou vezl přes půl metráku časopisů, a to už bylo při jízdě docela poznat. (Tehdy to už po dvou nešlo, pro vyvážení by se musela sajdka zvednout o hodně výš, než dovolila stupačka motocyklu.)

Trocha pomluv nakonec
  Tak a konec chvály, podíváme se také na to, co bylo u testované soupravy špatně. Předek motocyklu byl při silových průjezdech levými zatáčkami namáhán tak, že jsem se obával o možné překročení mezí pružnosti nosných komponentů přední vidlice a řidítek. Od výrobce jsem se ale dozvěděl, že i u modelu Classic počítají s montáží silnějsí vidlice, stejné, jakou je osazen model Enduro. Byla by příjemná i silnější řidítka, ztenčená až na koncích na obvyklých 22 milimetrů. Jenže co jsem já s tou nešťastnou motorkou prováděl, to asi nebude hned tak někdo opakovat. Pro většinu uživatelů je tedy odolnost celého šasi snad již docela dobře prověřena - jistě taky nejsem jediným vypůjčitelem, který soupravu rasoval.
  Brzdy nejsou nic úžasného proto, že seřízení společného ovládání zadní hydraulické a sidecarové mechanické brzdy nebylo řešitelné společně pro režim přibržďování a pro režim plného brzdného účinku. Na chování brzd si ale bylo možné zvyknout, i se sidecarem se dá většina brždění zvládnout předním kolem motocyklu. Pokud by tedy motorka dostala celý předek z Endura i se dvěma kotoučovkami, je vystaráno. Bude to sice trochu žrát přední gumu, ale tomu se se sidecarem tak jako tak neubráníte. Pneumatiky ale nejsou finančně náročné, jezdí se na poměrně levných mitaskách. Ve vývoji mi navíc řekli, že chtějí vyzkoušet hydraulickou brzdu i pro sidecar, a pak už nebude o čem diskutovat.
  U sidecaruje poněkud po česku řešena aretace horní, odklápěcí části skořepiny, pro usnadnění a nastupování. Zajišťovací zámky jako na starém lodním kufru jsou nepohodlné na obsluhu a a ni nevypadají dobře. Jsou ale ukrayty v kokpitu, takže to není velká vada. Víc bych se přimlouval za důkladnější připevnění madla uvnitř sidecaru.

Máte o soupravu zájem?
  Nakonec tedy ještě informace pro toho, kdo by o soupravě uvažoval: Testovaná souprava byl zkušební vzorek, který má kromě ověření technických parametrů posloužit i k ověření zájmu o motockl Jawa se sidecarem Velorex. Teprve v případě dostatečného zájmu zařídí výrobce schválení soupravy, aby mohl zahájit její sériovou výrobu. Kromě administrativních kroků to znamená dořešit několik technických drobností. Připojovací sadu vozíku Velorex k motocyklu Jawa 650 již nabízí výrobce sidecarů.
  Určitě zajímavý je součet ceny motocyklu a sidecaru: podle údaje výrobce to zatím vypadá, že tato souprava vyjde zhruba na 149.900 korun včetně DPH. Za motockl se zesílenou přední vidlicí, 67.500 korun za sidecar a 9.500 korun za přípojné zařízení - tedyay celkem na 226.900 korun.
  Pokud bude o soupravu zájem, je Jawa připravena pustit se do potřebných úprav a hlavně do legislativního¨ kolotoče, aby se na trh dostal homologovaný celek už s legálnímni doklady. Zatím je nutné žádat o schválení pro každý jednotlivý případ připojení sidecaru.
  Kdo by měl o soupravu opravdový zájem, kontaktujte Jawa Moto spol. s r. o., Brodce 35, 257 41 Týnec nad Sázavou, pan Jalovecký, tel. 317 720 281, e-mail prodej@jawa.as.
  Dotazy na samotné sidecary můžete směřovat na Velorexport Žamberk, Nádražní 608, 564 01 Žamberk, tel. 465 614 741 Ing. Kos, pí Zářecká, e-mail velorexport@velorexport.cz. A pokud vás zajímá historie sidecarů Velorex, tak i té se za čas dočkáte ve čtvrtletníku MOTOXPRESS.