logo Jawa Lehká jízda

   Mezi lehkonohé čtyřdobé stopětadvacítky vpadly letos dvě novinky. V srovnávacím testu těchto malých cestovních endur jsme Jawu 125 Sport a Siamoto SX1 doplnili spíše na silnici orientovaným Hartfordem VR 125Z. Ukázalo se, že ani mezi motocykly nemůžete pokaždé dát na první dojem, který může klamat.

   Domácí novinka Jawa 125 Sport, kterou jsme vám stručně představili už v minulém čísle SUPERMOTA, byla nejširší veřejnosti představena na březnové výstavě Motocykl 2003, kde však zůstala ve stínu velké šestsetpadesátky.
   Siamoto SX1, které existuje i v supermotardové verzi, se na náš trh dováží z Itálie. To ovšem nic nemění na tom, žez velké části se jedná o asijský produkt, díky čemuž je levnější než japonská konkurence. To byl důvod, proč jsme vybrali právě tyto tři motocykly s cenou od 72.500 do 85.000 Kč.
   Hrtford VR 125Z je výrobkem tchajwanské továrny na obráběcí stroje, která těchto strojů chrlí obrovská kvanta - v jejich domácím regionu se s tímto motocyklem jezdí dokonce jakýsi Hartford Cup pro mladé jezdce.

   Málo nebo hodně?
   Jedná se o peníze. Jsou tyto stopětadvacítky levné nebo drahé? Jako všechno je i tohle relativní. Osobně si myslím, že těch peněz je za takový stroj, z něhož mladý jezdec vyroste nejpozději do dvou let, docela hodně. Jawě dělá velkou potíž, navzdory skutečnosti, že se jedná o domácího výrobce, udržet "lidové" ceny svýcg jednoduchých motocyklů. Ke cti jí slouží alespoň to, že ze srovnávané trojice je nejlevnější. Konečné slovo můžeme ale říct až po testu, kde se ceny motocyklů mohou ještě poměřit jejich vlastnostmi.

   Terénní Dandy
   Už na první pohled je zřejné, jak nová "sportka" od Jawy vznikla. Jejím základem je stopětadvacítka Dandy. Motocykl získal delší zdvihy odpružení, větší přední kolo a lehké změny vzhledu, charakterisující kategorii enduro. Chromovaný výfuk zůstal veden spodem a designu motocyklu možná trochu chybí kryt motoru a optické odlehčení podsedlové části. Jawa 125 Sport je ale svěžím strojem, který zatím v nabídce z Týnce nad Sázavou chyběl.
   Jeho nevýhodou jsou detaily, které už v mnoha čínských a tchajwanských továrnách vyřešili, ale u nás se tomu z nepochopitelných důvodů brání. Řeč je v tuhle chvíli například o vzhledu zadní (jistě homologované, levné, ale určitě ne hezké) koncové svítilny, ovladačích na řidítkách (kterých jsou nejspíše plné sklady!), chybějících pryžových krytkách páčkových a lanovodových kloubů (příliš drahé?) anebo o přístrojovém panelu, v jehož průhledech se o pět centimetrů níže krčí na kovovém základu několik velmi levně vypadajících kontrolek.
   Na druhou stranu je Jawa jediným motocyklem z testu, který nabízí centrální stojánek (ten pohotovostní má ovšem velmi nevhodný úhel a malou opěrnou plošku), plastové chrániče rukou a uzamykatelný podsedlový prostor. Tím jednoznačně dává najevo, že se mnohem více soustředí na praktickou stránku věci než na schopnost ohromit. Ovšem, sami upřímě řekněte, čemu jste dávali anebo dáváte v šestnácti letech přednost?

Jawa 125 Sport Kromě poměrně  měkkého chodu pravé páčky nelze přední brzdě Jawy nic vytknout. Její účinek je dobrý.
Největší silák z testu trochu vibruje, ale uhání jako vítr.
Přístrojový panel není špatný. Jeho záporem je provedení kontrolek, kladem sytič.

   Nejednoznačný Hartford
   Pokud budeme ochotni uznat VR 125Z jako enduro, potom vyloženě jako silniční na osmnáctipalcových kolech s nízkým předním blatníkem. Přední tříoká maska působí zvlaštně, ale určitě odliší stroj od ostatních. Hartford jako jediný má zadní odpružení centrální jednotkou s progresivním přepákováním. Ostatní v testu se opírají přímo o kyvné vidlice. V zadním kole je pouze bubnová brzda s mechanickým ovládáním. Přístrojový panel sice kromě běžných údajů informuje o otáčkách motoru i vyklopeném stojánku, ale svým zastaralým způsobem připomíná nějdejší přístrojové štítky endur Yamaha. Chtělo by to modernisaci. Topcase na testovaném motocyklu nepatří do základní výbavy. K mání je za 1900 Kč.

Hartford VR 125Z Dvoupístková brzda Hartfordu je účinná a nemá ani příliš měkký chod.
Tenhle motor je nejpružnější a díky tomu se dobře cítí například ve městě.
Tyto přístroje nejsou ani moderní, ani nejlépe přehledné. Sytič je na řidítkách.

   Tvrďák Siamoto
   Před touhle stopětadvacítkou se zastavíte v uznalém úžasu. S vyjímkou objemu motoru se jedná o dospělý motocykl - přední vidlice velkého průměru nosných trubek, perfektně střižený design, dospěle působící centrální tlumič s bíle lakovanou pružinou, lavicové sedlo či přístrojový panel s bílým podkladem, doplněný otáčkoměrem a indikací zařazeného převodu. To všechno dělá ze Siamota velkého favorita. Navíc svými rozměry sedí i vyšším postavám. Přestože působí jako velmi ostrý stroj, v okamžiku , kdy se posadíte do jeho sedla, pochopíte, že vše je jenom póza. Odpružení, ač vzadu s nastavitelným předpětím, je celkově měkké a komfortní. I Siamotu by slušel malý kryt motoru, ale spíše pro oko, protože opravdové terénní radovánky nebudou, navzdory vzhledu, jeho parketou.

Siamoto SX1-125 Jako ostatní detaily na Siamotu i přední brzda dobře vypadá, ale využitá pracovní plocha kotouče je podivně úzká.
Výkon, který Siamotu schází, nahrazují vibrace. Motor je nejslabším místem SX1.
Hezké, přehledné, ale málo přesné. Sytič je dobře uschován na karburátoru.

   Vedle sebe
   Teprve v tomto okamžiku si všimnete detailů, kterým jinak nevěnujete přílišnou anebo žádnou pozornost. V hloučku objevíte, že stopětadvacítka Jawa, se základem podvozku v prvních vodňanských padesátkách Dandy, je velmi subtilní a vyšší postavy na ní vypadají trochu komicky. Odměnou za to je výrazně nižší hmotnost a snadné ovládání v lehčím terénu, který Sport 125 i díky vhodně zvoleným pneumatikám Mitas velmi dobře zvládá. Teď je také čas na to, abychom si podrobněji všimli motorů, které všechny vycházejí z letité, ale prověřené Hondy CB125, pocházejí z Číny nebo Tchaj-wanu a na první pohled vypadají všechny úplně stejně. Kromě drobností, jako jsou odlišně tvarovaná víka anebo typy karburátorů, je tu však jeden zásadní rozdíl, z něhož "papírově" vychází nejlépe domácí Jawa. Řeč je o druhu ventilového rozvodu, který je v případě Siamota i Hartfordu OHV, kdežto u Jawy OHC. Ve skutečnosti se jedná o dvě odlišné generace jednoho motoru, přičemž ta modernější pohání týnecký Sport 125. Výkon jejího jednoválce je 12,8 k, zatímco Hartford uvádí 11 a Siamoto jen necelých 10 koní.
Jawa jediná v testu nabídla dobře přístupný zamykatelný podsedlový prostor pro povinnou výbavu a další drobnosti. Škoda, že použitý zámek je tradiční 'fabkou' bez jakékoliv ochrany proti vodě a prachu.   Výfuk, který používá Jawa, už známe. Pochází, podobně jako motor, z Asie a zdobí už jiné stopětadvacítky Jawa. Nevypadá zle a vzhledem k malému objemu motoru i dobře zní. V tomto ohledu je druhý Hartford a třetí Siamoto je až přezpříliš nevýrazné. Při rozjezdu se situace mění. Naladění Hartfordu je velkým a milým překvapením. Motor působí větším objemem a už v přijatelných středních otáčkách disponuje příjemným točivým momentem. Díky tomu je při akceleraci nejpružnější a ve městském provozu nebo v serpentinách se cítí jako doma. Ve vyšších otáčkách však rychle "zvadne" a přestože se dá nakonec dohnat až k pěticiferným otáčkám, nemá vytáčení jeho jednoválce nad 8000 1/min velký smysl. Kladem jsou minimální vibrace v celém rozsahu otáček.
   Jawa vyžaduje pro svižnější rozjezd a zrychlení vyšší otáčky. Díky nízké hmotnosti a nejvyššímu výkonu je potom její zrychlení největší a při podobných hmotnostech jezdců je její místo na čele skupiny. Chod motoru už není tak hladký jako u Hartfordu, ale dá se akceptovat. Podobně jako jemu však Jawě citelně chybí šestý převodový stupeň, který by na rovinkách výrazně šetřil otáčky i palivo.
   Motor Siamota byl pro nás trochu rozčarováním. Podobně jako Jawa touží po otáčkách, ale ujíždějící dvojici Hartford-Jawa přesto nestačí. Kromě toho nešetří vibracemi, které posílá především do stupaček.
   Vlastnosti podvozků na silnici jsou také odlišné. Jawa je, nejspíše i díky velmi krátkému rozvoru, až přeochotně ovladatelná. To chvíli působí celkem nepříjemně, než si jezdec zvykne na její charakter. Stabilita je přijatelná. Dospělácké Siamoto nemá v tomto ohledu výrazné slabiny. Nejlépe je na tom Hardford, který se nesnaží být univerzální, terém jej příliš nezajímá a soustředí se na asfalt. Díky tomu nemá vpředu velké kolo a navíc je obut do silničních pneumatik. Spolu s dobře postaveným podvozkem je v zatáčkách nejjistější a má dobrou stabilitu. V terénu je nejpříjemnější drobná a lehká Jawa. Siamoto je už méně jisté a navíc zde trpí výkonovým deficitem. Hartford je spíše na klidné projetí polní cesty, i když i tady je výhodou jeho pružný motor.
   Co se týká brzd, jsou si motocykly přibližně rovnocenné i s tím, že Hartford používá jednoduchou a levnou zadní bubnovou brzdu. I tady jsou ale jemné rozdíly, spíše však z pohledu používání a dávkování.

   Závěr
   I když se jedná o stopětadvacítky, musí se počítat se spolujezdkyní. Tady bude hrát roli i to, že navzdory nejméně pohodlnému zadnímu sedlu u Siamota a na vztek nejméně výkonnému motoru bude mít jezdec na SX1 velký úspěch. Siamoto totiž nejlépe vapadá. Však také nejvíce stojí. Zohledním-li jeho některé nedostatky, měl by být výrazně levnější.
   Z hlediska jízdy ve dvou jsou na tom Jawa i Hartford podobně. Ani necelých osmdesát tisícovek za VR 125Z není málo, ale Hartford v testu prokázal, že má hodně silných míst. Jawa je v testu nejlevnější, ale myslím si, že vzhledem k některým již zmíněným detailům by se mohla dostat ještě výrazně níž, anebo za stejné peníze nabídnout trochu víc. Už takhle má ale dostatečně vysoké šance.

Technické údaje
Model Hartford VR 125Z Jawa 125 Sport Siamoto SX1-125
MOTOR
Typ čtyřdobý vzduchem chlazený svislý jednoválec
Rozvod, počet ventilů OHV, 2 OHC, 2 OHV, 2
Vrtání x zdvih 56,5 x 49,5 mm 56,5 x 49,5 mm 57 x 48,8 mm
Zdvihový objem 124 cm3 124,1 cm3 124,5 cm3
Největší výkon 11 k(8 kW)/8250 1/min 12,8 k(9,4 kW)/9000 1/min 9,8 k(7,2 kW)/8000 1/min
Točivý moment výrobce neudává 9,2 Nm/7000 1/min 8,5 Nm/8000 1/min
Kompresní poměr 9:1 9:1 9,5:1
Plnění motoru karburátor karburátor Keihin karburátor
Mazání tlakové oběžné tlakové oběžné tlakové oběžné
Zapalování elektronické elektronické elektronické
Spouštění elektrické, pákou elektrické, pákou elektrické, pákou
PŘEVODY
Spojka vícelamelová v oleji vícelamelová v oleji vícelamelová v oleji
Převodovka pětistupňová pětistupňová pětistupňová
Sekundární převod řetězem řetězem řetězem
PODVOZEK
Rám trubkový z oceli ocelový trubkový trubkový z oceli
Přední odpružení teleskopická vidlice teleskopická vidlice, zdvih 150mm teleskopická vidlice
Zadní odpružení centrální jednotka centrální jednotka, kyvná vidlice typu Cantilever, zvih kola 80 mm centrální jednotka
Přední brzda kotouč kotouč 220 mm kotouč
Zadní brzda buben kotouč 180 mm kotouč
Přední kolo 18" 19" 18"
Zadní kolo 18" 16" 17"
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor výrobce neudává 1330 mm výrobce neudává
Výška sedla 810 mm výrobce neudává výrobce neudává
Palivová nádrž (zásoba) výrobce neudává 6,5 l 10 l
Hmotnost bez paliva 112 kg 103 kg 112 kg
Nejvyšší rychlost výrobce neudává 103 km/h výrobce neudává
Spotřeba výrobce neudává 2,9 l/100 km výrobce neudává
CENA 79 900 Kč 72 500 Kč 85 000 Kč

Pavel Suchý, foto Jan Dvořáček Supermoto 5/2003