Na začátku byla opice. Tak to tvrdil pan Darwin a měl pravdu, protože dávno předtím, než v Číně okopírovali tenhle malý čtyřtakt, aby ho rozprodali po celém světě, vyráběla Honda od 60. let svou Monkey. Dnes tenhle motor najdete v mopedech, motocyklech, skútrech i terénních vozítkách.

   Kdo by to byl řekl. V roce 1958 vypustila Honda na japonský trh, kde v té době figurovalo přibližně šedesát firem vyrábějících motocykly, svůj legendární Super Cub C100, kterým během několika let svou konkurenci doslova zdecimovala. Jawa v té době opustila poslední čtyřtakt a věnovala se jen "kývačkám", které se dobře prodávaly, a kdybyste tehdy někomu v Týnci řekli, že za čtyřicet roků budou nakupovat v Číně vyráběnou kopii motoru Hondy pro svůj malý motocykl, nejspíš by vás přetáhli výfukovým kolenem od "třipade". A Čína? Ta měla tehdy svých problémů dost, sotva vyrobila nějaké traktory a náklaďáky pro národní hospodářství sjednocené lidové republiky a současný průmyslový boom byl pohádkou o čínském draku.


   Opičí láska
   Honda začala v roce 1961 budovat v areálu okruhu v Suzuce jakési středisko pro výchovu budoucích jezdců a zcela pochopitelně nemohli tito mrňousové sedlat velké motocykly. Tak vznikl první nápad použít motor Super Cubu a postavit kolem něj jakýsi minibike - pár trubek, malá kola, nádrž a sedlo. V roce 1963 se začalo se sériovou výrobou a teprve v roce 1967 přišlo jméno Monkey a také objem 50 cm³. O dva roky později se už tenhle minimotocykl prodával po celém světě. Kupovali jej mladí i "velcí", mezi závodníky myla Monkey velkou módou pro jízdu po depu a okolí. Během dalších let přišla Honda Dax s jinak koncipovaným rámem, Gorilla s modernějšími tvary, později terénní tříkolky a jiná vozítka. Potom se tenhle nezničitelný motor zalíbil Číňanům, kteří mezitím objevili kouzlo průmyslové výroby, a jestliže to do té chvíle jelo "ve velkém", pokračovalo se v devadesátých letech ještě v ještě větším. Malý čtyřdobý jednoválec zaplavil Asii. Dnes jej montují do kdečeho a tím je okruh majitelů rozdělen na dvě nepoměrně objemné podmnožiny. Ta malá pěstuje Monkey v originále anebo i jeho věrnou kopii jako koníčka, zabývá se tuningem, závody a srazy. Jeji členové umějí malý motor naladit tak, aby pádil stovkou, prodávají se olejové chladiče, laděné výfuky nebo i turba. Ta druhá skupina by se asi mohla počítat na statisíce a tvoří ji běžní uživatelé, mají většinou šikmé oči a o tuningu vědí asi tolik jako o původu tohoto motoru.

   Číňan v Evropě
   Nejde jenom o prodej čínských vozítek na starém kontinentu. Nejeden výrobce zvolil samotný motor. Nechoďme daleko. Jawa implantovala tenhle motor do podvozku Mosquita hned ve dvou velikostech a vznikla Jawa Robby 50 a 100. Stejný motor používá jiná česká značka Shupa pro malou dětskou plochodrážku. Na Západě například tentýž jednoválec zvolil pro zajímavý moped Mad-Ass výrobce Sachs nebo Scorpa pro svůj malý trial. Kromě toho jsou tu ony celé výrobky. Pokud se nám podařilo pečlivě zmapovat evropskou i tuzemskou scénu, továrna Jincheng je tu zastoupena svým vlastním jménem (Jincheng Monkey) i pod značkou Keeway, která tentýž motocykl prodává pod označením Smart 50. Jiný výrobce, Linhai, dodává své motory například již zmíněné Jawě a podnik Tmec je u nás zastoupen Motoscootem, který nabízí model Betka a výhledově i malý chopper.


   Robby, Smart a Betka
   Srovnávat asi příliš nejde. Podívále-li se totiž na věc z praktického hlediska, může vám Jawa i Betka posloužit, ale mrňavý Smart těžko. Snad jedině jako doplněk obytného přívěsu nebo auta, což je ostatně také jednou z myšlenek českého dovozce. Pohledem skrze zábavu je to jiné. Smart je hračkou a Jawa nadchne možná patnáctileté. Mopedem je Betka, který je homologován jako dvoumístný malý motocykl, má obyčejný vzhled a na první pohled moc emocí nevzbudí. Když se svezete, bude to lepší. Rozdíl je také v cenách. Zatímco ten nejmenší z trpaslíků je nejdražší, Betka je téměř o "desítku" levnější. Jawa se nabízí v akční ceně a pohybuje se někde mezi nimi, ovšem v té původní byla nehorázně drahá, protože byla zase naopak o deset tisíc dražší než Smart.

   Stejný a přece jiný
   Jinchengalias Keeway Smart má nejmenší karburátor i výkon. Postrádá spojkovou páčku, protože spojka je automatická odstředivá s poloautomatem na řadící páce (podobně jako to mají Jawy). Ten může zabránit sepnutí spojky i při zvýšených otáčkách, převodovka je třístupňová.
   Jawa má čtyři převody a elektrický startér. A svébytný design poděděný po Mosquitu. Její šestiapůllitrová nádrž jí poskytuje dojezd asi 350 km, což je v její třídě asi primát.
  Betka má stejnou převodovku jako Jawa, ale bez dorazu u čtyřky, za kterou je opět neutrál (viz. test v SUPERMOTU 10/04), a paradoxně ještě vyšší výkon než Robby. A také nižší hmotnost - jen o několik kilogramů vyšší než Smart!


   Za řidítky
   Jawa, ač malá, je dospělým motocyklem. To může být výhodou i záporem. Není to skřítek, sveze i větší postavy, má poměrně velká kola a chová se jako motocykl. S tím ale souvisí i poměr hmotnosti k výkonu, a ten není nejlepší. Vždyť její pohotovostní hmotnost se blíží metráku. Dalším detailem, který nelze přehlédnout, je zpracování. Ne že by na tom čínská konkurence byla nějak výrozně lépe, ale Jawa je Evropa. Nebo už není?
   Betka má velká kola, přijatelnou hmotnost a dravost. Její dynamické vlastnosti převyšují asi všechny mopedy a ční i z naší trojice. Až jsem zapochyboval, jestli v jejím rámu bije skutečně jen půldecové srdce. Její motor je naladěn na vyšší otáčky, ale nepostrádá pružnost. Sedlo by však mohlo být pohodlnější, aby se na něm daly přečkat i delší cesty, které díky poměrně vysoké cestovní rychlosti Betky nemusejí být utopií.
   Smart sotva překoná 50 km/h. Není na to zpřevodován a jeho motor je postaven tak, aby vás dovezl na pláž nebo do obchodu pro snídani. Rád se staví na zadní kolo a proleze snad každým terénem. Přední kolo zdobí kotoučová brzda a řidítka jsou jednoduše sklopná. Díky tomu Smarta bez velkých potíží šoupnete i na zadní sedadlo osobního auta.

   A závěr?
   Skutečně nějaký čekáte? Určení každého z naší trojice je předem dané. A na tom to všechno stojí. Co se týká samotného motoru, je i v čínském provedení určitá naděje, že bude stejně odolný jako jeho originální předchůdce. Jednodušší čtyřtakt už asi vyrobit nejde. Kdyby ano, v Číně už by ho chrlili ve velkém...