logo Jawa Jawa 50 New Pionýr
Chtěl jsem nenapodobitelnou motorku

   Pavel Brída Právě na tomhle pionýru najel Jarda Šíma v srpnu Afrikou 8500 kilometrů. Na kapotě je ještě africký prach, nechali jsme motorku přesně tak, jak dojel, jen olej jsme vyměnili. A pořád běží jako hodinky,“ říká Pavel Brída, který křísí českou motocyklovou legendu Jawa Pionýr.
  Při schůzce v kavárně stojí Brídův motocykl Jawa New Pionýr – Retro 555 přímo před vchodem a téměř každý muž se u něj alespoň na chvíli zastaví. Slavná motocyklová značka očividně táhne. „Jawa Pionýr 550 byla moje první motorka,“ říká Pavel Brída. „Říkalo se jí pařez, protože měla za zadním sedadlem jen jednoduchý blatníček a člověk si připadal jako na pařezu. Pro naše retro jsem zvolil označení následného typu 555, protože na rozdíl od originálu z něj můžete vyrobit motorku dvoumístnou – stačí dát místo zadního nosiče dvousedačku.“

  Z Krnova do Japonska
Pavel Brída   Krnovský rodák a majitel opavské firmy Motoscoot Pavel Brída pochází z motoristické rodiny a podnikání ve světě benzinu se začal věnovat záhy po roce 1989, když si spolu se svým otcem otevřel soukromou autoškolu. „To byla největší zkouška ohněm, která mě naučila to nejdůležitější pravidlo – všechno záleží na lidech a na vztazích, nic víc v tom není, ani peníze, ani moc. Neumíte-li vycházet s lidmi, je všechno špatně. A když jste instruktorem v autoškole, tak to pochopíte velice rychle. Chcete-li dostat svého žáka co nejlépe připraveného ke zkouškám, musíte zjistit, co na něj platí, a řešit věci s klidem,“ říká Brída.
  Další školou byl vedle absolutoria Vysoké školy ekonomické začátek obchodování v Japonsku, odkud Brída začal v polovině 90. let dovážet do Česka ojeté motocykly. „V Japonsku si vás přečtou tak, že po dvaceti minutách rozhovoru vědí, co jste zač. Stále ještě tam platí dané slovo a nemusejí se podepisovat smlouvy. Ale nikdy je nesmíte podrazit. I když je Japonsko velká země, dozvědí se o tom. A nepustí si mezi sebe nikoho, komu nevěří,“ říká manažer.
  Když se rozhodl dovážet z japonského trhu ojeté motocykly, požádal velvyslanectví o adresy tamějších aukčních firem, které se prodejem ojetin zabývají. Dostal čtyřicet adres. Na zdvořilostní dopis mu odpověděly čtyři společnosti. Po osobní návštěvě se nakonec chytil u firmy, se kterou obchoduje dodnes. Od té doby uplynulo patnáct let, během nichž navštívil Tokio podle svých slov už třiačtyřicetkrát a jako jediný Evropan získal vlastní on-line kód na největší světovou motocyklovou aukci v Tokiu. „V Japonsku se hraje na jedinou věc, na dlouholeté vztahy. Preferují je před vším, i před penězi a známostmi. Ale je to běh na hodně dlouhou trať. Podařilo se nám to jenom díky tomu, že jsem zůstal sedět na jedné židli. Česko je plné různých trading company, které prodávají vždy jen to, co v danou chvíli vynáší, ale Motoscoot byl založen výhradně kvůli motocyklům a stále neobchoduje s ničím jiným,“ vysvětluje Brída. Po japonském vzoru chce nyní rozjet on-line aukci se světovou nabídkou motorek také v Česku, a to ještě letos.

  Vývoj vlastních motorek
  Dovoz ojetých motocyklů tvoří stále významný podíl na činnosti jeho firmy, její budoucnost však manažer vidí ve vývoji a výrobě vlastních motocyklů. „Když dokážu prodávat a kontrolovat ojeté motocykly, můžu se jimi také inspirovat. Ne abych kopíroval, ale abych se dokázal poučit. Ojetiny tak jdou ruku v ruce s vývojem nových prototypů,“ vysvětluje.

  Jawa vyrobená v Číně
  Před šesti lety se Motoscoot dostal přes svého japonského partnera ke čtvrtému největšímu čínskému výrobci motocyklů Tmec. Nejdřív od něj motorky jenom kupoval, posléze ale Brída začal navrhovat vlastní design. V roce 2005 vznikla aliance, kterou Brída založil mezi Motoscootem, Tmec a Jawou, díky níž Motoscoot získal licenční práva ke kdysi slavné české značce. „Nechtěl jsem lepit známku Jawa na jakýkoli dovážený motocykl, chtěl jsem nenapodobitelnou a originální motorku. Inspiroval jsem se pionýrem, který měl loni padesáté jubileum. Také proto, že tahle značka byla vůbec prvním strojem pro většinu českých motorkářů včetně mě. Dělali jsme na tom dva lidi, já a můj mechanik. Já jsem motorku naskicoval, mechanik řešil technické provedení pod mou kontrolou. Všechno ručně v opavské dílně. Sedmého března 2006 jsme představili hotový motocykl na pražské výstavě. Ohlas byl fantastický. Po výstavě jsem nultý kus rozebral, zabalil, strčil do podpaží a letěl do Šanghaje za Tmecem, ať mi pomůžou s výrobou.“

  Z Čech až na konec světa
  Pátého září 2006 otevřel Brída v Národním technickém muzeu oficiálně prodej svého nového pionýra. „Od první myšlenky do uvedení na trh včetně výroby forem a náročné homologace uběhlo přesně šest měsíců,“ říká. Kromě základní verze za 22 tisíc připravil Motoscoot i o šestnáct tisíc dražší limitovanou sérii pionýru, která obsahuje jen 555 kusů. Ty se liší od základního modelu mimo jiné barvou, dobovým světlem, potahem sedla a certifikáty. A Brídu překvapila poptávka. „Žil jsem v představě, že český národ nakupuje v obchodních řetězcích a slyší jen na slevy. Myslel jsem, že lidé u nás po limitované verzi nepůjdou. Přesto už se jí tu prodalo na dvě stě kusů.“
  Vedle on-line prodeje vsadil Motoscoot také na neobvyklý marketing – padesát nových pionýrů představovalo speciální dárek u příležitosti 50. výročí Sazky, která to zviditelnila v reklamě. Dalšími akcemi byl videoklip s Monkey Business nebo už zmíněná výprava Jaroslava Šímy přes celou Evropu až do Afriky. Ta se také stala předzvěstí dalšího směřování Motoscootu, protože Brída chce nyní proniknout s new pionýrem na zahraniční trhy. „Česko je na prodej vlastních motorek malé. Když jich tu prodáte dva tisíce ročně, jste na absolutním prvním místě, což jsme teď také dva roky po sobě byli, ale nezaplatí vám to vývoj nových motocyklů, homologaci ani výrobu plastů a komponentů. Já chci motorky vyvíjet, a potom nemůžu žít jen z českého trhu. Ptají se mě, jestli nemám strach prodávat motorku s designem 70. let na Západě, kde ji neznají. Ale proč bych se měl bát? Retro styl dnes letí obecně. Lidé mají nostalgii rádi, a když si Ital nebo Francouz koupí pionýra, může si říct, že má motocykl v úplně jiném retro stylu.“
  U pionýru se však nehodlá zastavit. „To byl jen začátek v nejnižší kubatuře. Letos v březnu jsme představili další vlastní prototyp Jawa 125 Duck. Zatímco pionýr byl nostalgie, tohle je motorka nabitá nejmodernější technologií. Digitální tachometr, LED diodová světla, výfuky pod sedlem. Dělám teď na něm osobně jízdní zkoušky.“

Text: Jaroslav Krupka Lidové noviny 17. září 2007