logo Jawa Jawa Chopper
ojetá Jawa 350 639.2 Chopper

  Letní rozpálená silnice, tráva (ta v původním slova smyslu) voní všude kolem, třešně za uchem, pohodička... Vyšlapujete si na výlet a na teplem vlnícím horizontu se zvolna zjeví silueta motocyklu. Vysoká řidítka, chromované blatníky, třásně, kapkovitá nádrž a lesk, kam jen oko dohlédne. Zkušené ucho však zaznamená divný rozpor s tím, co vidí. Vrruuummmmmm. Týnecký dvouválec pokryl vonící trávu svým typickýn oblakem bluesmoke a mizí v dáli. Další pokus o vaření z vody, nebo povedená variace rodinného stříbra, legendární Jawy 350?

Jawa 350 639.2 Chopper

Bude se mi líbit?

  Jawa 350 639.2 Chopper vychází z modelu 639 a ponechává pouze základ rámu, kotoučovou brzdu, přední a kyvnou vidlici. Kola změnila rozměr z 18 na 16 a 19 palců a jiné uchycení zadních tlumičů dále snižuje zadní partie stroje. Velice vkusným a praktickým doplňkem je chromovaný nosič zavazadel, stejně jako leštěná boční víka motoru. Vývojový pracovník, jenž skombinoval zadní blatník a bočnice ze staršího typu 634 s kapkovitou nádrží (že by o regál dál, někde kolem roku 1960 a s nápisem panelka???), kulatým světlem a vysokými řidítky si svoji těžce vydělanou mzdu opravdu zasloužil. Možná ani nečekal, že návštěva pavučinami a prachem pokrytých regálů, jež fabrika skrývá za zubem času těžce poznamenanými zdmi, bude tak úspěšná.

Kterou koupit?

  V roce 1994 obohatila fabrika přežívající na břehu Sázavy trh svým novým modelem 639.2. První provedení české derivace na téma easyrider bylo pokryto neuvěřitelnou vrstvou chromu. V něm byla vyvedena nejen řidítka, ráfky kol, blatníky, bočnice, ale i nádrž, držáky světel, nosič, obroučky blinkrů a padací rámy. Galvanizéři byli tou dobou pravděpodobně nejvytíženější pracovníci továrny a svým pracovním nasazením po přibližně třech letech vyburcovali z letargie ekonomy, konstrujtéry a účetní. Ti se kolem roku 1997 probudili a s výkřikem "Ježišmarjá, Franto, to je chromu, to musí být drahý!" vyrušili ze spánku designéra, spícího o patro výše. Ten následně zbavil stroj chromované nádrže a bočnic, čímž Jawu topící se v červených číslech s více jak šesti nulami na konci stejně nezachránil. Avšak přivedl na svět nástupce v decentnějším černém provedení. Motocykl kromě lesku přišel o krásně z továrny seříznuté konce výfuků, a spolu černým lakem tak nabral dech klasiky. Takto byl nabízen až do sezóny 2005/6, kdy jej zahubily emisní normy. Raritou je provedení s červenými blatníky a stříbrnou nádrží, doplněné zlatými ručně taženými linkami. V průběhu výroby bylo dále možno vybírat z bezkontaktního zapalování VAPE či Ducati, nového typu přístrojů s nechvějícíma se ručičkami (stále bez denního počítadla km :-() či oilmasteru.

Bude spolehlivá?

  Pro odpověď na tuto otázku jsem navštívil svého kamaráda Jardu Mandlíka z jawajízdy.cz, který počítadlo svéhoneprodejného chromovaného člena rodiny dotlačil během sedmi let k 70.000 km. Po chvíli usilovného přemýšlení z něj vypadla věta, zcela neodpovídající jeho pracovnímu postavení: "Ty vole, mně se vlastně nic neposralo." po dvaceti minutách hloubání a vzpomínání jsme se dostali ke třem stopspínačům přední brzdy, kontrolnímu relátku dobíjení, přepálené diodě v usměrňovači (není problém dojet do místa opravy), novým zadním tlumičům, nezjištěnému množství žárovek zadního světla a prasklému náhonu otáčkoměru. Velkým plusem 639.2 je, že hliníkový motor ve srovnání se staršími litinovými typy výborně chladí a není tak enormě náchylný k zadírání. Jarda vlastní svůj motocykl od 4000 km a potvrzuje tak, že i Jawa může být při odpovídajícím přístupu ke stroji nadmíru spolehlivá. Stále jede bez repase motoru, s původní spojkou, převodovkou, pouze s novými pístními kroužky! A to si užila rovin v Polsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku či na Ukrajině, šplhala do štítů Tater, na cestě k pobřží Jadranu překonala majestátní Grossglokner a Karpaty v Rumunsku při návštěvě Černého moře. To vše plně naložená ve dvou lidech. U dobře zajetého a udržovaného stroje lze předpokládat, že vás repase motoru nepotká při běžném užívání dříve než ve 40.000 km, Jardův kilometrový projezd to zcela potvrzuje. Zapomeňte na M2T, kvalitní minerální nebo polosyntetický olej kolem 150-200 Kč/l není o tolik dražší a Jawička se odvděčí mnohen delší životností a menší kouřivostí. Bohužel většina strojů je již poznamenaná přístupem mladých závodníků a "ladičů", kteří tak značně snižují povědomí o spolehlivosti značky Jawa. Ovšem, nebyli jsme jiní.:-)

Provozní náklady

  Fantazie. Přední pneu Mitas H 10 vydrží neuvěřitelných 35.000 km, zadní H 06 nějakých 20.000 km. Cena za obě dohromady je necelé 2000 Kč. Plně zakrytá řetězová sada se rozloučila se službou po 40.000 km a za 1300 Kč ji nahradila nová. Svíčky, vzduchový filtr a olej v převodovce se mění preventivně každou sezónu, i se zvýkačkami a svačinou se vejdete do 300 Kč. Brzdové destičky přední brzdy zmizí v prachu cesty po 15-20.000 km a nové pořídíte da 400 Kč. Roční povinné ručení za 600 Kč vás také nezruinuje, a zbývá tak tedy dostatek prostředků na nejslabší článek provozních nákladů, kterým je spotřeba. Jaroušek sice zvládá cestovat běžně kolem 3,5-4,5 l, nicméně pro většinu majitelů J350 je tato cifra tak vzdálená, jako výše zmíněné náklady na provoz pro majitele GSX-R K6. Nejspíše se budete pohybovat mezi 4,5-6 l na 100 km svižné jízdy.

Můžu ji vylepšit?

  Cenová dostupnost a lidová tvořivost jsou stavebními pilíři pro nejrůznější více či méně povedené kreace na téma dlouhá řidítka/nízký zadek. Z těch střízlivějších to jsou třásně řidítek a sedla, brašny, rolka či plexi (výborná záležitost). Praktici a denní uživatelé také implantují žárovku H4 (s celou parabolou), aby v noci lépe viděli, a to nejen na Karkulky. Dle dostupných informací se chopper vyráběl pouze s bezkontaktním zapalováním, čímž odpadá moře případných starostí. Uložení kyvné vidlice do bronzovýcg pouzder zlepší chování stroje, který jinak běžně v rychlostech kolem 100 km/h připomíná v zatáčce výstup břišní tanečnice před naditými peněženkami dobře živených německých občanů. A pro zajímavost, navigace na Jardových řidítkách naznačuje, že na Jawě nemusí jezdit lidé nutně pouze z finančních důvodů. V době dnešních digitálních (ale výborných!) motocyklů nabízí taj trochu jiný přístup k věci a určitou dávku syrovosti motocyklismu v jeho prapůvodní podobě. To já tuze rád.

Na co dát pozor?

  Jawa je jednou z mála značek, jež kráčí proti proudu času. V dobrém i špatném. Je vcelku nepodstatné, zda je vámivyhlédnutý stroj na světě 13 nebo 7 let. Hodně záleží na stavu a spůsobu užívání. Motor na volnoběh vždy lehce cvrliká, ale po přidání plynu by se měl zklidnit a jít rovnoměrně z otáček. Pokud tomu tak není, mohou být opotřebená gufera na klice či špatně seřízený karburátor. převodovka má sice pomalé a těžkopádné chování, ale vypadávání rychlostí, nedořazování, či výrazná hlučnost v záběru je jednoznačně vadou, proto pozor. Rám neoplývá tuhostí při jízdě, natožpak při nehodě a dvoustopý motocykl je zdrojem všeho možného, jen radosti ne. Opatrně tedy s bouranými stroji. Velká výhoda týneckého choppera tkví v možnosti opravy téměř všeho za přijatelné peníze. Ale nač si přidělávat starosti s prací, když trh nabízí i překvapivě zachovalé kousky? Chce to jen trpělivě hledat.

Jaká je konkurence?

  V rámci ceny a zdvihového objemu zejména v ostatních modelech J350. 638, 639 a líbivé 640, tedy Jaw s hliníkovými motory. Různé kombinace ceny, stáří a výbavy vytvářejí těžko definovatelné podmínky konkurenčního bratrovražedného boje. Pokud jste však nalezli zalíbení v třásních a kapkovité nádrži, trh v podstatě nenabízí alternativu k předmětu našeho zájmu. Exotickou Moto Morini 3,5 asi nikdo z nás nikdy neuvidí a podobně výskytově vzácné dvouválcové japonské choppery 250 leží svou cenou výrazně mimo připravený rozpočet. Ten počítá s částkami okolo 18.000 Kč za první ročníky až po nějakých 40.000 Kč za motocykly narozené kolem data 2004.

Co bych měl vědět?

  Techniku, jejíž kořeny sahají do časů, kdy Honda vyráběla pouze pístní kroužky, nelze samozřejmě srovnávat s moderní motocyklovou produkcí. I přes občasné vleklé problémy s netěsností a spoustou dalších drobností, nabízí Jawa solidní, robustní základ, který při správné užívání a údržbě přináší mnoho radosti. Pravda, od 4 tis. otáček motor VIBRUJE, 4 rychlostní stupně mnohdy neodpovídají charakteru výkonu a vyjížděnému kopci, brzdy spíše zpomalují, rám má k tuhosti daleko jako těžce pracující k výplatě, ale přesto ... Pohodlí jezdce je příkladné, pozadí se začne ozývat až po několika hodinách jízdy a spolujezdec si po odmontování opěrky taky najde příjemnou polohu. Denní etapy kolem 500 km nejsou problém, po 700 km už vyžaduje další jízda dostatek nadšení pro věc. Výkon nějakých 23 koní stačí pro radostné putování krajinou, na rychlosti nad 120 km/h však zapomeňte, o tom to není. Pokud budete mít štěstí na zachovalý udržovaný kousek, budete si užívat pohodového ježdění a krásného nezaměnitelného zvuku dvouválce, na kterém jezdil už váš děda. Při jízdě, nejlépe v krásném počasí, cítíte ten kus historie pod sebou a jestli dokážete na motocyklu i jiné zdroje radosti, než je výkon a rychlost, i na Jawičce si můžete užít a zažít nezapomenutelné chvíle. Ono totiž podržet lehce se vlnící třistapadesátku v rychlosti kolem stovky v utahující se zatáčce už vyžaduje koule a silné ruce. Následné odřazení na čtyřku a protažení navazující zatáčky za hlubokého tónu linoucího se ze sání motoru a výfuků má svoje kouzlo, které já poslední dobou vyhledávám stále častěji. Mám v garáži samozřejmě i japonský stroj, ale vedle něj má Jawinka své čestné místo, které pravděpodobně nikdy neopustí. Jawa žije!

Text: Honza Marx, foto: archiv

Technická data
obsah motoru 343 ccm
výkon 17 kW / 5250 ot./min.
točivý moment 32 Nm / 4750 ot./min.
výška sedla 770 mm
max. rychlost 120 km/h
přední kolo 3.00 - 19
zadní kolo 3.50 - 16
pohotovostní hmotnost 158 kg
užitečná hmotnost 180 kg
spotřeba 5 l / 100 km
Hodnocení
klady cena
jednoduchost konstrukce
náklady na údržbu
zápory netěsnosti
čtyřstupňová prřevodovka
vibrace
časté drobné problémy

Motoráj 7/2007