Jawa doplnila svůj arzenál o další malý motocykl. Nové dítě je velmi způsobné, je tiché, kultivované a málo „žere“. Narozdíl od klasických dvoutaktů Jawa, které už jsou po desetiletích poněkud okoukané, je Robby po Dandy druhým představitelem, který by mohl usnadnit našemu bývalému slavnému výrobci cestu mezi zákazníky a dostat se tak zpět mezi vyvolené.

   Někomu se může zdát, že obsah 100 a 125 cm3 je tak moc podobný, že je to v praxi vlastně skoro totéž. Právě obě malé Jawy dokazují, jak i motocykly s podobným obsahem motoru mohou být velmi rozdílné. A přitom obě jsou jako šité na míru pro „svůj“ okruh zákazníků. Obě mají sice čtyřtaktní motory, ale velmi rozdílné stavby. Zatímco Dandy s rozvodem OHC je jak stvořený pro sportovní jízdu, Jawa Robby se s trochou nadsázky dá nazvat mopedem Rolls-Royce. I zde pohání motocykl motor, jehož konstrukční řešení pochází od Hondy. Je to ležatý jednoválec, který byl původně stavěn jako „osmdesátka“. Jeho současný licenční výrobce firma Linhai jej upravila a převrtala na současnou „stovku“ Výsledek je nad očekávání dobrý. I když Robby s ním neláme rychlostní rekordy, vyniká především velmi malou spotřebou, nízkým hlukem, a v neposlední řadě i ochotou k akceleraci v širokém spektru otáček. Tedy všemi vlastnostmi, které jsou velmi vítané nejen při jízdě v přírodě, ale především v hustém městském provozu.
   Tvarem vychází z padesátky Mosquito. Je relativně velmi subtilní a protáhnete se s ním před křižovatkou mezi dvěmi auty stejně dobře jako na legendární Babetě. Narozdíl od ní však z křižovatky odjedete s „raketovou“ akcelerací. Maximální rychlost kolem 75 km není sice nijak závratná, ale například právě pro město více než dostačující.
   Robby má všechno, co má malá motorka mít. Je mrštný, má velmi účinné brzdy, vpředu kotoučovou, vzadu bubnovou. Má líbivý design, elektrický startér, litá kola střídmou, leč působivou kapotáž světlometu. Palubní deska působí neutrálně snad pouze kontrolky až nápadně připomínají Škodu 110R a tedy dávnou historii.
   Na Robby jsme zatím najezdili přes tisíc kilometrů Jízda na něm je velmi příjemná. V zatáčkách se chová jako dospělá motorka, drží stopu a je velmi klidný. Brzdy jsou velmi účinné a přesné. Motorka má velmi dobrou ergonomii a to i pro vysokého člověka, který má okolo 180 cm. Potěšitelný je i neznatelný úbytek oleje po celou dobu testování. Tomuto motocyklu nevadí ani voda. Pokud se jede za deště, funguje stroj stejně jako za sucha, což se o většině starších Jaw říci rozhodně nedá. Další jeho výbornou vlastností je zvuk. Nejen díky motoru, ale i perfektně naladěnému výfuku má Robby krásný hluboký zvuk, jako opravdový „dospělák“. Relativně dobrý je úložný prostor pro nářadí pod sedlem. Škoda jen, že lze bez problémů otevřít i alternativním způsobem bez použití klíčů. Zatímco design stroje je poměrně zajímavý, jedinou slabinou - alespoň z našeho pohledu - je archaická nádrž, která není ani hezká a ani dostatečně objemná, i když to nebude tak podstatné, protože průměrná spotřeba během testu činní zatím 2,1 litru na sto kilometrů.
   Zvláštní kapitolou Robbyho je převodovka. Ta je velmi často v Asii používána pro nás exotickým způsobem. Tedy průběžným řazením, kde neutrál je umístěn mezi jedničkou a čtyřkou a řadí se do kruhu. Tedy jedu na čtyřku, dojíždím ke křižovatce, sešlápnu dál směrem dolů. Místo pětky tam je neutrál, sešlápnu znovu, je tam jednička atd. Vzhledem k tomu, že tento způsob řazení není v našich krajích zrovna obvyklý, docházelo při zkouškách často k problémům. Není divu; představte si, že si nebudete jisti, zdali máte zařazenou trojku či čtyřku a dalším sešlápnutím tam máte za jedna a po několikátém „zopáknutí“ tohoto postupu se vám mohou kolečka převodovky „rozkutálet“. Sériové provedení Robbyho má proto mezi čtyřku a jedničku vložený kolíček, který zbavuje motocykl podobných problémů. Řazení je však atypické v pořadí neutrál, jedna, dvě, tři, čtyři. Samozřejmě že ti, kdo jsou zvyklí na běžné motocykly a především na klasiku s neutrálem mezi jedničkou a dvojkou, musejí se soustředit, aby neudělali chybu. Z drobných problémů je nutno jmenovat zrcátka, která můžete utáhnout jak chcete a přesto se vám na prvním výmolu povolí. Větším problémem je stojánek, který ač působí robustním dojmem, tvaruje se podle chuti, čímž pak bezpečně nepojistí ani tak malou motorku, jakou je Robby.
   Celkový dojem z Jawy Robby je však velmi dobrý. Je nejen výborným doplňkem dražší Dandy 125, ale ekonomicky i komfortem velmi sympatickým prostředkem na kratší vzdálenosti. Škoda jen, že se nepodařila udržet jeho cena na původních zhruba 43 tisících Kč. Avšak i současná cena 48 000 Kč není vzhledem vysokým užitným vlastnostem nijak přemrštěná.

Petr Řezáč (jp)

portál iTEST