Pokud si dobře vzpomínám na své první motorkářské krůčky, vždy byly spojeny se stroji značky Jawa. Ostatně dnešní začínající jezdci asi po jiné značce také nesáhnou. Já si však odbýval vše na dvoutaktech a dnešní mladící si již mohou zataktovat čtyřikrát.

   Je pravdou, že motorkářský dorost je potřebné vychovávat rovnou od kolébky. Stejná filosofie se rýsuje i v novém výrobním programu týneckého producenta motocyklů Jawa. Její pověst v posledním desetiletí značně utrpěla a privatizační tahanice to ještě podpořily. Dnes je ale situace poněkud jiná a v městečku nad řekou Sázavou znovu nabírají dech. Tedy spíše zlehýnka se nadechují, a tak každý rok představují nový stroj. Z pohledu "velkého" motorkáře bych měl ještě dodat, že básnění o nových mašinách skončilo.
   V loňském roce obohatil výrobní program Jawy motocykl s podivným objemem motoru, Robby 100. Mladí motorkáři na těchto strojích jezdit nesmějí (alespoň podle předpisů) a pro odrostlejší jezdce je tahle kategorie zase příliš malá. Všechno jsem pochopil, když jsem se rozjel po rozbitých vesnických silničkách, a poté zamířil polní cestou podél vody. Tahle motorka je ideální pro rybáře. Pode mnou to krásně vrní a v klidu se rozhlížím podél břehu, kde je nejvhodnější místo pro rozložení prutů a dalších propriet. Když nemám rybářské sedátko, tak si těch 82 kg postavím na hlavní stojan a nachytám si pár šupináčů přímo ze sedla. Pochybuji, že motorkáři jsou vášnivými rybáři a tak hledám i další uplatnění. Pokud dobře počítám průměrnou spotřebu cca 2 litry a přidám k tomu naprostý odpor k městské hromadné dopravě, součet mě nenechá na pochybách, že za cenu lístku MHD obkroužím Prahu kolem dokola a přitom nemusím pořád poslouchat - "ukončete výstup a nástup...". Navíc s vhodným batohem na zádech se tenhle mrňous jeví jako ideální nákupní taška. Uplatnění tedy mám, a tak si jen musím zvyknout, že v kopci trochu zvadne a na delších trasách zase jiná půlená část těla pořádně ztvrdne, a to i přesto, že za hodinu můžu ujet až 80 kilometrů, když pojedu stále maximální rychlostí.
   Konstrukční zásahy do novinky letošního roku, tedy Robbyho s označením 50, se odvíjely od maximální rychlosti 45 km/h. Po drobných úpravách dokáže padesátka jezdit poněkud rychleji, ale to se zase nesvezou nejmladší vyznavači jedné stopy, neboť nový zákon je v oblasti maximální rychlosti dost nekompromisní. Oba stroje jsou ve shodném rámu a používají jednoválcové srdce čínských továren Linhai, i když rodný list motoru byl napsán v sedmdesátých letech japonskými konstruktéry Hondy. Oba motory se vyrábějí ve stotisícových sériích a rozebrané působí celkem dobře. Dílenské zpracování je určitě na velmi dobré úrovni. Převodovka nese také rysy asijské konnstrukce. Pamětníci zašlé slávy Jawy si jistě rádi připomenou "obrácené" řazení - jednička nahoře a ostatní rychlosti dolů. Zkušenější motorkář pak dokonale roztočí motor do vysokých otáček, když po rozjetí řadí dle zaběhnutých rituálů a místo vyšší rychlosti získává neutrál. Chvíli to trvalo, než jsem si na tuhle záludnost zvykl, zejména proto, že první rychlostní stupeň je u padesátky opravdu jen na odpíchnutí. Vzhledem k tomu, že o nějaké to kilo navíc, a to nejen vůči hmotnosti motocyklu (80 kg), není divu, že asi nejsem ideální postava pro tuto kategorii motocyklů. Ovšem na druhou stranu, tahle padesátka by mohla být dobrým odrazovým můstkem pro úplně nejmladší motorkáře. I na malém můstku lze pilovat styl, který se na těch větších bude určitě hodit.